česky english

Židé v Žatci

 

Židovské osídlení je na území Žatce doloženo od 2. poloviny 14. století.  Židovská osada se hřbitovem se pravděpodobně nacházela mimo ohrazené město, nedaleko Ohře. Dodnes, však není lokalita archeologicky doložena.
V 1. polovině 16. století bylo židovské osídlení součástí města. Úzká ulička zvaná Židovské příkopy, opisovala městské hradby a spojovala Pražskou bránu a Novou věž.
Žatečtí měšťané se opakovaně snažili dosáhnout u krále vyhnání židů. K němu došlo až roku 1530, kdy Ferdinand I. vypověděl z města ty, kteří podléhali mimožateckým vrchnostem a nebyli příslušní do Žatce.  V roce 1541 došlo k pogromu. Židé byli vyhnáni, jejich majetek pustošen a rozkraden.  Město dostalo pokutu ve výši 4 000 rýnských zlatých a muselo plně nahradit rozkradený majetek. Roku 1543 však král městu provinění prominul a vypověděl židovskou komunitu z Žatce. Kolem roku 1547 museli město opustit poslední židé. Postupně docházelo k prodeji jejich domů a v roce 1561 je doložen i prodej synagogy, o které se však neví, kde přesně stála. Vypovězené židovské rodiny tvořily pravděpodobně základ židovských komunit v Liběšicích, Čeradicích a Libočanech.
Od roku 1584 směli židé v Žatci znovu obchodovat a od roku 1624 se zde směli znovu usazovat až do roku 1637, kdy Ferdinand III. obnovil vypovídající dekret z roku 1543. Po tomto aktu museli všichni židé město opustit. Znovu se do města začali vracet až v průběhu 18. století. V roce 1855 byl v Žatci ustanoven modlitební spolek, součást náboženské obce sídlící v Libočanech.  V roce 1864 bylo sídlo obce přemístěno do Žatce. Svou funkci plnila až do roku 1938, kdy byla zrušena nacisty. V roce 1945 byla obnovena a v roce 1954 změněna na synagogální sbor, který byl součástí Židovské obce v Ústí nad Labem. Zanikl před rokem 1980.

 

modlitebny

 

První novodobá modlitebna byla součástí jednoho z žateckých židovských domů. V roce 1871 byla zahájena stavba této synagogy v eklektickém stylu se dvěma věžemi v průčelí, maurskými a byzantskými prvky, jejímž autorem byl Johann V. Staniek z Žatce. Synagoga byla již 19. března 1872 slavnostně vysvěcena rabínem Dr. Abrahamem Frankem.  Interiér synagogy byl tvořen prostorným zaklenutým sálem s vysokou východní apsidou ze tří stran obklopený ženskou galerií na litinových sloupech.  V roce 1911 byla synagoga renovována a kompletně malířsky vyzdobena díky donátorství rodiny Fanny a Aloise Löbla a rodiny Anny a Karla Glasera.
V roce 1938 byla synagoga zapálena a zcela zničeno její vnitřní vybavení. Během druhé světové války byla budova synagogy využívána jako lazaret. Po válce synagoga sloužila mimo jiné jako zemědělský sklad a došlo k její naprosté devastaci. Město Žatec, které zajistilo v devadesátých letech opravu střechy synagogy i přilehlého rabínství tyto objekty posléze prodalo soukromé firmě, která provedla rekonstrukci vnějšího pláště budov. Od konce roku 2012 je synagoga v majetku nového soukromého vlastníka.

 

hřbitovy

 

Do roku 1868 byli židé pohřbíváni na židovském hřbitově v Čeradicích. Až v roce 1868 byl na jihovýchodním předměstí nedaleko komunálního hřbitova otevřen židovský hřbitov. Jeho součástí je také obřadní budova z roku 1902. V letech 1939-1940 byl hřbitov silně poškozen. Téměř všechny náhrobky byly poraženy a odvezeny mimo hřbitov, některé byly prodány. Plochu využívala německá armáda. Po válce se zde znovu pohřbívalo.

© 2013 Daniel Černý | redakční systém: nuovo-web.cz
Přihlásit se Registrovat